pátek 13. března 2015

Kufr s příběhem

Tak chřipkové a angínové období máme po 3 týdnech snad konečně za sebou. Honzík už se doma pekelně nudil, i přes veškeré aktivity, které se s nemocným dítkem doma dají zvládnout. A tak jsme nakonec vytáhli dlouho odkládané kufry a rám a dali se do natírání.

Kufry
Už několikrát jsem na Pinterestu narazila na můj sen, natřít si starý kufr na bílo a vytvořit z něj trochu provizorní, trochu netradiční , bláznivý a pohádkový noční či odkládací stoleček. V bazaru jsem kdysi koupila plechový kufr, který jsem nakonec přestříkala sprejovou barvou na bílo. Jenže jeden je málo, dva jsou víc. Pátrala jsem po bazarech, ale žádný mi úplně nepadnul do oka. Pak jsem se zmínila o svém plánu doma - u našich. K mému překvapení se jeden papírový, překrásný kousek ukrýval celá léta v našem bytě. Můj táta si ho před ehmmm roky koupil, když jezdil na vojnu do Chebu. Kufr má přes 60 let. :)
Dlouho jsem váhala, jestli ho mám opravdu napatlat a zničit jeho letitou patinu a po prvním nátěru, kdy se rez na kovových částech pořád drala ven, jsem se bila do hlavy, co jsem to provedla.  Ale po třetím nátěru, kdy zůstala jen sněhově bílá barva, jsem byla spokojená. Kufry jsem dala na sebe a slastně si předu ...
Ještě pořídím desku na kolečkách a na ni tu nádheru dám. ách. líbí se vám nebo si mám dát pár facek ?

Rám je obyčejný, z Aukra, za pár stovek, do něj ještě příjde zrcadlo. Ale to až příště, zatím se můžu do něj dívat a říkat si, že jsem stejně na světě nejkrásnější. no ne ?